Brouzdej.cz

Paroubek bourající

6.6.2006 Jiří Paroubek, stále ještě premiér, vsadil vše na destrukci.

Jiří Paroubek, stále ještě ve funkci premiéra, vsadil vše na destrukci politických dohod. Vědom si situace, kdy i přes volební porážku získala levice přesně polovinu křesel, postavil se do role škodiče s cílem znemožnit sestavení vlády.

Takovýto postoj nemá v naší obnovené demokracii obdoby. Opozice se sice vždy snažila o nevyslovení důvěry, avšak za situace, kdy důvěra vládě záležela jen na samotné vládní koalici, na loajalitě jejích poslanců. Dvě menšinové vlády, které zde vznikly byly opozicí při vyhlašování důvěry tolerovány odchodem ze sálu. Ať se jednalo o Klausovu vládu v roce 1996, nebo Zemanovu v roce 1998.

Jiří Paroubek však vsadil vše na svůj styl buldozeru. Ještě před zahájením politických jednání o budoucí vládě prohlásil, že ČSSD nepodpoří žádnou vládu, kterou sestaví Mirek Topolánek, a že je ČSSD ochotna podpořit pouze vládu nestranických odborníků, což doprovodil slovy o tom, že postup ČSSD při jednáních o vzniku nové vlády bude velmi konstruktivní: "Vláda by měla být nejméně stejně úspěšná jako vláda, která tu byla posledních třináct měsíců. Proto bychom rádi seznámili veřejnost s naším návrhem sestavení vlády nestranických odborníků. Takovou vládu odborníků, pokud bude sestavena i z naší iniciativy a s naší účastí, nemyslím personální, budeme ochotní podpořit."

Nutno dodat, že premiér Paroubek považuje za odborníky třeba i Davida Ratha, či Vítězslava Jandáka, kteří na co ve své funkci sáhli, to se jim pod rukama rozsypalo. Dalším takovým odborníkem byl i Michal Kraus. Jen nám premiér jaksi zapomněl sdělit, že to je odborník před ghanské kakao. Další expert, kterého nám ČSSD dala v oblasti bezpečnostních otázek je bývalý premiér Stanislav Gross. Pokud by takovými odborníky měli být i nestraníci, tak, jak říkávala má babička, Pán Bůh s námi a zlé pryč. Ale kdo ví, třeba by se mohl ministerského křesla dočkat i Paroubkův kamarád Kočka se svou rozvětvenou rodinou...

Jednání o vládě budou složitá. Znovu se potvrzuje vnitřní rozpolcenost Zelených. Jejich část protestuje proti zařazení mezi pravici a preferuje místo vládní účasti místo v opozici. Nevím jak moc jsou vnitřní půtky a rozpory vážné, možná jde jen o hrátky s cílem co nejvyšší ceny za účast ve vládě, nicméně již před volbami byly signály, že Strana zelených není jednotná a jsou v ní minimálně dvě frakce.

Mirek Topolánek vzkázal Jiřímu Paroubkovi, že strany mají odborníků dost a netřeba sahat mimo politiku. Pozvolna se tak začíná naplňovat scénář trojího vyslovení nedůvěry a předčasných voleb. Tento fakt ale ještě může být silně zkomplikován. První dvě možnosti o sestavení vlády jsou v rukou prezidenta republiky. Třetí pokus je v režii předsedy poslanecké sněmovny. Může dojít k situaci, kdy se předseda nové sněmovny nezvolí. Obě strany si budou stát za svým a pak by tedy nemohl proběhnout třetí pokus o sestavení vlády. I odborníci na ústavu jsou v řešení takové situace nejednotní. Někteří říkají, že by třetí pokus odpadl, jiní zase že by nemohl třetí pokus proběhnout do doby, než bude znám předseda poslanecké sněmovny. Jediné v čem se shodli je fakt, že Ústava na podobnou situaci nepamatuje. Pokud by došlo k variantě čekání na Godota, pak bychom mohli mít nechtěnou a volbami odmítnutou vládu třeba další čtyři roky. Rozhodně bude zajímavé sledovat vývoj.

| brudra