Brouzdej.cz

Unipetrol - vyšetřování skončilo, zapomeňte

31.1.2006 Parlamentní vyšetřovací komise uzavřela vyšetřování okolo Unipetrolu i přes závažné skutečnosti.

Parlamentní vyšetřovací komise uzavřela vyšetřování okolo prodeje Unipetrolu polskému PKN Orlen i přes závažné skutečnosti, které se objevily. Vše odstartovala známá aféra "pět českých na stole". Dnes předá komise svou zprávu svým kolegům k posouzení. Poslanci si ale vyslechnou zprávy dvě, protože zástupci ODS a KDU-ČSL se závěrem vyšetřovací komise nesouhlasí. Komise chce požádat o ukončení své činnosti, i přes fakt, že se před dvěma týdny usnesla na vyslechnutí dalších devíti svědků.

Zpráva komise pod vedením komunistického poslance Hojdy uvádí, že vláda se při privatizaci Unipetrolu žádných zásadních chyb nedopustila. Rozhodnutí kabinetu podle komise nikdo neovlivnil a Unipetrol se podařilo prodat za odpovídající cenu. Aféra bývalého ředitele kabinetu premiéra Zdeňka Doležela s privatizací přímo nesouvisela, píše se dále v textu. Že by sněmovna nevyslyšela přání většiny komise ve vyšetřování nepokračovat je velmi málo pravděpodobné, protože proti dalšímu vyšetřování jsou socialisté, komunisté a unionisté. Lidovci jsou rozpolceni. Zásadně proti ukončení jsou občanští demokraté.

Podle poslance za ODS Martina Římana jsou ve zprávě tvrzení, která odporují závěrům zjištěným nejen z dosavadních výslechů, ale i z písemných dokumentů. "Komise konstatuje, že v průběhu privatizace nebyly zjištěny žádné zásahy soukromých subjektů do privatizace Unipetrolu. Z písemných zpráv, které v této věci poskytly příslušné služby státu, které jsou bohužel neveřejné, ale mohu říci, že z nich vyplývá přesný opak," řekl Říman.

Předseda této parlamentní vyšetřovací komise si navíc už před pár týdny pochvaloval, že vyšetřování probíhá zdárně, když si ani jeden z předvolaných svědků nemohl vzpomenout na okolnosti privatizace a především důvody, proč byli jiní zájemci odmítnuti. "Předpokládám, že komise bude Sněmovně navrhovat, aby přijala tuto zprávu, v nejhorším případě, aby ji vzala na vědomí a aby ukončila činnost komise," nastínil poslanec Hojda. Má sice o některých okolnostech, které provázely prodej Unipetrolu pochybnosti, celá transakce ale podle něj odpovídala normám Evropské unie. Vlastně se ani jiný výsledek čekat příliš nedal.

Včera se na veřejnost dostaly závažné informace, že provatizace Unipetrolu skutečně v pořádku nebyla. Na prvním místě je záhada, proč se do tendru nedostalo konsorcium Gazprom, které navíc má vlastní zdroje suroviny. Gazprom nabízel za Unipetrol 600 milionů dolarůTen podle dostupných písemných materiálů v konsorciu se dvěma dalšími firmami nabídl v půlce ledna 2004 za Unipetrol české vládě 600 miliónů dolarů. V přepočtu tehdejšího kursu dolaru vůči koruně by tak státní pokladna získala za Unipetrol 15 miliard a 312 miliónů korun, to je o celé dvě miliardy víc, než za kolik byl Unipetrol prodán Orlenu. Firma by navíc vyplatila i pohledávky za necelé dvě miliardy u ČKA, takže zisk státní pokladny by výrazně převýšil odsouhlasenou polskou nabídku. Ministr průmyslu Milan Urban zareagoval slovy, že to je pro něj nová informace: "Tak já žádnou takovou informaci nemám. V každém případě ten proces byl naprosto transparentní, rozhodovala cena, která měla být předložena v daný okamžik."

Konsorcium Gazpromu poslalo svoji už závaznou nabídku v řádném termínu 12. ledna 2004. Kvůli převodu přes tři bankovní ústavy se ale zdržel převod takzvaného registračního poplatku. O tři dny později rozhodovali o účastnících řízení poradci a Gazprom vyškrtli. A to přes to, že peníze na příslušném účtu už byly, a konsorcium po dohodě s poradci nabídku zopakovalo. ČR1 Radiožurnál má k dispozici dopis premiéru Špidlovi z konce dubna téhož roku, kde si ruská firma na podivný postup privatizačních poradců stěžuje. Ani tato stížnost ale nebyla vyslyšena. Ministr Urban poté, co se seznámil s těmito informacemi, řekl: "Pokud si vzpomínám na celý ten proces, tak závazné nabídky mohli podávat uchazeči až ve finálním, posledním kole, to znamená všechna čísla, všechny nabídky, které jsou uváděny různými subjekty, tak to byly nezávazné nabídky, nebo nějaká indikativní čísla. A jestli byla tato firma vyřazena a proč, tak to já samozřejmě nevím, protože zodpovědnost za to má Fond národního majetku, který byl vládou určen k tomu, aby vedl ta jednotlivá kola."

Redaktor ČR1 Radiožurnálu Jan Hrbáček poskytl dokumenty i členovi vyšetřovací komise Martinu Římanovi. Ten uvedl, že konsorcium kolem Gazpromu nefiguruje ve vládních materiálech z 24 .ledna 2004 ani v pozicích předběžně, nebo posléze, vyřazených uchazečů o Unipetrol: "Z tohoto pohledu je to zvláštní a měli bychom se na to ve vyšetřovací komisi ptát příslušných pracovníků, proč k tomu došlo."

Vláda tvrdí, že tehdy o privatizaci rozhodovala jen cena. Proč tedy byla odmítnuta nabídka, která byla rozhdoně vyšší než kolik nabídl PKN Orlen? V tomto světle se jeví velice podivně i odmítnutí dalšího zájemce, kazažského KazMunajGazu, který dokonce nabídl 16 miliard. Tato firma byla označena za nedůvěryhodnou. Avšak tato firma bez problémů a jakýchkoli potíží obchoduje na londýnské burze. Ze strany vlády padla dokonce slova o tom, že nedůvěryhodnost firmy byla potvrzena českou bezpečnostní a informační službou. Podle informací ČR1 Radiožurnálu poznatky o nedůvěryhodnosti Kazachů nepředala vládě ani BIS ani Úřad pro zahraniční styky a informace. Dokládá to například reakce ředitele rozvědky Karla Randáka: "No, jestli měla vláda nějaké jiné informace, to samozřejmě předpokládám, že měla, tak tyto informace neměly svůj zdroj na našem úřadě."

Před kým rozvědka ale varovala je paradoxně polský PKN Orlen. Odůvodnila to nejasnou vlastnickou strukturou firmy. Je zarážející zjištění, že rozvědka varovala před PKN Orlen a její neprůhlednou vlastnickou strukturou a vláda ji nevyslyšela. Tuto informaci už ale šéf rozvědky komentovat nechtěl, s tím, že služba předává do Strakovy akademie všechny relevantní informace, včetně upozornění na možná rizika. Že rozvědka před Orlenem skutečně varovala, ale potvrdil člen vyšetřovací komise Martin Říman: "Mohu ji potvrdit, ano, je to zcela stejná informace jakou získala komise."

Vraťme se ještě ke Gazpromu a PKN Orlen. Zatímco, jak už bylo výše uvedeno, má Gazprom svůj vlastní zdroj suroviny. Navíc je Gazprom klíčovým účastníkem na ropném trhu, protože Gazprom loni v listopadu ovládl jednoho z největších světových producentů ropy - společnost Sibněfť. PKN Orlen musí spoléhat na dodávky suroviny právě z Ruska. Nový vlastník Unipetrolu už oznámil, že se chystá některé, pro něj nezajímavé, podniky z holdingu prodat. První na řadě je zadlužená neratovická Spolana. Konsorcium Gazpromu ve svém strategickém plánu, který Radiožurnál získal, naopak plánovalo udržení všech podniků a jejich rozsáhlou modernizaci, včetně řešení ekologických problémů. Nabídlo také expanzi firmy do okolních států.

Vyšetřování tedy pravděpodobně končí s výsledkem vše je v pořádku, zapomeňte. Je s podivem, že pokud by tedy bylo vše tak v naprostém pořádku tak proč polská komise naopak svůj okruh vyšetřování rozšířila. Nebude to snad ve snaze Poláků opravdu věc vyšetřit narozdíl od českých především levicových poslanců raději vše rychle zamést pod koberec? A že české levicové strany opět podporují unionisté, kteří si sami krátce po svém vzniku vzali za své heslo "Normální je nelhat", je už jen smutným "traulamaršem" do zapomnění mířící, kdysi tak ambiciózní strany.

| brudra