5.1.2006 Před pěti lety při TV krizi se proslavil senátor Jan Ruml svým bivakováním ve spacáku v prostorách zpravodajství.
Před pěti lety při televizní krizi se proslavil senátor Jan Ruml svým bivakováním ve spacáku v prostorách zpravodajství. Chystá se dnes k témuž kroku, kdy na pokyn úřadu vlády jsou likvidovány pořady s půlmilionovou sledovaností?
Jan Ruml k tomu v rozhovoru pro LN říká: "To byla ostatně také má motivace k angažmá v České televizi. Přílišná moc, soustředěná v rukou účelově vzniklé většiny, dohodou o utvrzení pozic ztratila legitimitu. Chtěla totiž nastavit systém tak, aby se menšina v budoucnu nemohla tak snadno stát většinou. Takové jihoamerické uzurpování moci po česku, stabilita a klid na práci. Nebezpečná věc. Proto spacák, zdůrazňuji nejen můj, proto taková vehementní aktivita...Přiznávám, že v tom sehrál jistou roli i politický záměr: silného oslabit a slabého posílit. Ale o to přece šlo. Dnes je situace jiná. O výrocích premiéra na adresu sdělovacích prostředků si nemyslím nic dobrého, ale sociální demokracie má proti sobě silnou, dobře fungující opozici."
Jiří Sezemský, vedoucí tiskového oddělení ODS spatřuje nynější pasivitu Jana Rumla ještě v jiných důvodech. Rozepsal se o nich též na stránkách LN tři dny po Janu Rumlovi: "Dnes je situace opravdu jiná. Rumlova US-DEU po volbách vstoupila do mocenského bloku s ČSSD přímo, výměnou za řadu lukrativních postů. Opravdu je situace bezpečnější než před pěti lety? Mediální rady dnes ovládají výraznou většinou zástupci vládní koalice. Lidé napojení na US-DEU v nich mají výraznější postavení, než odpovídá jejímu volebnímu výsledku. Takže vše je v pořádku. Poprvé jsou v nich zastoupeni i komunisté, což dříve nebylo možné. V Radě ČT sedí poradce předsedy vlády Brandejs, ani to však Rumla netrápí."
To jsou stanoviska dvou opačně postavených názorů. Přesto není od věci si ještě přečíst názor třetí, bývalého "vzbouřence" Martina Schmarcze. Pan Schmarz si nebere servítky a popisuje události tak, jak je vnímá on sám: "Bohužel se dnes na Kavčí hory vrací otevřená cenzura. A je přitom jedno, zda jde o zásah "shora", nebo jen o autocenzuru. Krédem vzpoury (před pěti lety - pozn. autora)bylo odmítnutí představy, že mandát volených zástupců je i legitimním mandátem k ovlivňování vysílání ČT. O svobodě slova se nehalsuje, ta buď je nebo není."
Martin Schmarz kritizuje i svého "spoluvzbouřence", nynějšího ředitele ČT Jiřího Janečka za to, že dostatečně nečelí tlaku vlády a ustupuje jí. Dále ještě uvádí další důvod, proč dnes nedochází k něčemu podobnému jako před pěti lety: "Tentokrát jsou v tom redaktoři na Kavčích horách sami. Tehdejší mocenský status quo vzbuzoval v intelektuálních a kulturních elitách silný odpor. Dnes někteří prominentní kritici opoziční smlouvy chválí Paroubkovo vládnutí s pomocí KSČM jako "prozíravé". Mám vážné obavy, že k tomuto mravně neobhajitelnému postoji mají jediný "důvod" o pouhých třech písmenech: ODS."
V závěru svého názoru pak pan Schmarz málem propadá skepsi, ale přesto vyzývá k větší angažovanosti a obraně ČT: "Televize se dostala pod pečlivější politický dozor než před krizí, změnila se jen garnitura. Nastoupila pětiletka normalizace...a zpětnáproměna ČT v oficiální a nekonfliktní vysílačku pro ústavní činitele. Mezitím Paroubek a komunisté myslí na to, jak nasadit médiím chomout. Občanská společnost je dnes ohrožena více než před pěti lety a více ohrožena i nezávislost veřejnoprávní televize. je čas opustit zákopy, někdejší vítězové a poražení by se měli spojit proti novému, strašnějšímu nepříteli - alespoň pokud chtějí dokázat, že svoboda (nejen) slova je jim přednější než ideologické sympatie či antipatie. Jinak občané prohrají s "Marťany"."
Řekl bych, že pan Schmarz vyhmátl problém z celé trojice nejlépe. Skutečností je, že svoboda slova a nejen slova je v dnešní době, kdy se premiér Paroubek otevřeně bratříčkuje s komunisty, vážně ohrožena. Také je pravdou, že je ve společnosti stále rozšířen názor, že ODS může za vše špatné v této zemi. Tento názor pomohla také šířit média v době, kdy padla Klausova vláda. Společnost v tom utvrzoval i Miloš Zeman a tuto rétoriku převzala ČSSD jako zaklínadlo pro všechny své neúspěchy. Je však zapotřebí si uvědomit, že ODS není ve vládě již osm let, a i když je nejsilnější opoziční stranou, má málo hlasů jakkoli ovlivnit vládní rozhodnutí.
Je opravdu s podivem, že se dnes tehdejší představitelé Impulsu nebo ČT - věci veřejné neozývají a nebrojí na obranu ČT před jasným mocenským zásahem ze strany Úřadu vlády. Nebo že by skutečně měl pravdu pan Schmarz s tím, že jediným důvodem k tehdejšímu odporu byla pouze tři písmena?
| brudra
ABC Brouzdej ; blog @ brouzdej.cz | Přihlásit se Vytvořil Pavel Ptáček © 2003 - 2005 ( o webu ) | Hostováno u FORPSI | Doporučujeme: webmaster tools