Brouzdej.cz

Stalin nebo Hitler?

28.12.2005 Stále se vedou spory o to, zda je krvavější ideologií komunismus nebo nacismus.

Stále se vedou spory o to, zda je krvavější ideologií komunismus nebo nacismus. Možná by bylo zajímavé posoudit tyto dvě zavrženíhodné ideologie skrz jejich dva vrcholné představitele, Stalina a Hitlera.

Adolf Hitler (20.4.1889 - 30.4.1945) je považován za největší zrůdu v dějinách lidstva. Je to však bráno pouze v kontextu 20. století, protože dříve existovali daleko krutější vládci, kteří by možná dosáhli ještě krvavějších výsledků, kdyby měli novodobé zbraně a žilo by tolik lidstva, co v současnosti. Adolf Hitler se narodil v Braunau v Rakousku a pocházel z rodiny celního úředníka. Původně se chtěl stát malířem. V době 1. světové války se přihlásil jako dobrovolník do německé armády a byl v boji raněn. Po válce vstoupil do Německé dělnické strany, kterou proměnil na NSDAP a stal se jejím předsedou. V roce 1923 se neúspěšně pokusil svrhnout Zemskou vládu v Bavorsku a byl uvězněn. Ve vězení napsal "Bibli nacismu" Mein Kampf. V roce 1932 se fašisté stali v Německu nejsilnější stranou a od roku 1933 stanul Hitler v čele vlády. V témže roce vznikly koncentrační tábory, do kterých putovali především komunisté a sociální demokraté. V roce 1934 proběhla takzvaná "noc dlouhých nožů" ve které se Hitler zbavil možných konkurentů ve své vlastní straně. O rok později došlo k otevřeným projevům rasismu vůči Židům. Tři roky poté, v roce 1938, došlo k pogromu a útoku na synagogy a obchody židovských podnikatelů. Tato noc byla nazvána křišťálovou v souvislosti s množstvím rozbitých výloh, jejichž střepy se blýskaly v záři luceren a pochodní.

V letech 1938 a 1939 zabral Hitler Rakousko a Československo, 1. září 1939 pak rozpoutal útokem na Polsko 2. světovou válku. V této válce ovládl více než dvě třetiny Evropy. Na území Polska dal zbudovat "továrny na smrt", kde v plynových komorách zahynulo cca 6 milionů evropských Židů, desetitisíce Slovanů, válečných zajatců, Romů a homosexuálů. Hitlerovo tažení narazilo až u Sovětského Stalingradu v roce 1943. Sovětská Rudá armáda a Spojenecká armáda na západě zahnaly Německou armádu zpět. Hitler přežil pár měsíců před koncem války pokus o atentát ze strany protinacisticky smýšlejících důstojníků. Byl jen lehce zraněn a více než 180 osob spjatých s atentátem bylo za svůj čin popraveno. Hitler vedl válku až do úplného konce. 30. dubna 1945 se ve velitelském bunkru krátce po svatbě se svou dlouholetou milenkou Evou Braunovou zastřelil.

Celkový počet obětí mimo obětí na frontě, které jdou na Hitlerovo konto se odhaduje na přibližně deset milonů.


Josif Vissarionovič Džugašvili-Stalin (21.12.1878 - 5.3.1953) je považován za nejkrvavějšího diktátora 20. století. Narodil se v gruzínském Gori v rodině zkrachovalého ševce. Stalinův (toto jméno přijal Džugašvili až v roce 1912) otec byl surovec a alkoholik, v roce 1889 zemřel při hospodské rvačce. Stalinova matka chtěla mít ze svého syna pravoslavného kněze a malý Stalin ve svých 14 letech nastoupil do semináře. V roce 1898 se zapojuje do proticarského kroužku a o rok později ze semináře odchází.

Na přelomu století působí Stalin jako agitátor sociální demokracie, šíří revoluční levicovou propagandu a organizuje stávky. Po rozštěpení sociální demokracie v roce 1903 se přidává na Leninovu bolševickou stranu a sblíží se přímo s Leninem. Stalin měl na svědomí přepadení poštovního vozu, při němž ukořistil pro bolševiky asi 350 tisíc rublů. V roce 1924 po smrti Lenina se stal vůdcem komunistické strany, když se dokázal vypořádat se svými oponenty, kteří většinou skončili na popravištích. Za násilné kolektivizace bylo obyvatelstvo vystaveno hladomoru, zejména na Ukrajině, kde v důsledku umírá celých dvacet procent ukrajinské populace.

Za druhé světové války pak mnoho vojáků padlo kvůli nesmyslným plánům či prostě jednoduchým obětováním. Spousta vojáků také na frontě zahynula proto, že byli donuceni k útoku střelbou z vlastního týla. Vojáci tak byli vystaveni střelbě od nepřítele i od vlastních. Stalin si počíná jako neomezený diktátor. Kdo se mu znelíbí putuje na popraviště, povětšinou i s celou rodinou. Čím dál tím víc se u Stalina projevuje stihomam a paranoia. Po válce nechal násilně deportovat celé národy, jako třeba krymské Tatary, Čečence nebo Kalmyky na Sibiř.

Počátkem roku 1953 Stalin oznámil, že odhalil další spiknutí, tentokrát kremelských lékařů, kteří údajně usilují o jeho život. Čistky už nestačily proběhnout. Stalin vytvořil režim neustálého podezírání a strachu až mu nakonec padl za oběť sám. V noci z 1. na 2. března 1953 byl stižen mozkovou mrtvicí a zůstal ležet na podlaze. Jeho ochranka měla strach se k němu byť jen přiblížit a nechala k němu zavolat ministra vnitra Beriju. Ten je záměrně odbyl prohlášením, že "soudruh Stalin spí". Ve skutečnosti ho však nechal bez pomoci umřít.

Počet popravených obětí za dobu Stalinova vládnutí se odhaduje na 16 milionů. K těmto popraveným je však nutno připočíst ještě dalších zhruba 15 milionů obětí, které zahynuly v táborech nucených prací a jejichž dílem jsou všechna velká vodní díla jako průplavy Moskva-Volha, Volha-Don nebo hydroelektrárna Dněprostroj. Celkový počet obětí mimo obětí na frontě, které jdou na Stalinovo konto se odhaduje na přibližně padesát milonů.


Oba tito diktátoři si v ničem nezadali. Oba trpěli stihomamem, velikášstvím a oba si porobili miliony lidí, o těch co poslali na smrt ani nemluvě. Stalin vynikl výkonností, Hitler efektivitou. Oba režimy, které zavedli, komunismus a nacismus jsou zavrženíhodné.

| brudra