Brouzdej.cz

Rozhovory EU - Turecko

5.10.2005 Na poslední chvíli, hodinu před vypršením limitu začala EU vstupní rozhovory s Tureckem.

Na poslední chvíli, hodinu před vypršením limitu začala EU vstupní rozhovory s Tureckem. Začátek rozhovorů se značně opozdil kvůli Rakousku, které se ostře postavilo proti plnému členství Turecka v EU. V reakci na to několik dalších členských států pohrozilo Rakousku, že zbrzdí vstupní rozhovory s Chorvatskem, které je rakouským favoritem.

Výsledkem jednání byl kompromis, na který kývly obě strany. Představitelé EU šli proti názoru vlastních občanů, kteří z 80% jsou proti vstupu Turecka. Rozhovory by měly trvat zhruba deset let, což je dost dlouhá doba na to, aby Turecko přizpůsobilo svůj právní řád tak, aby to vyhovovalo představám EU. Nadto turecká ekonomika roste každým rokem o zhruba 7%, takže v tomto ohledu je dostatečný čas na to, aby Turecko vylepšilo svou startovací pozici.

Turecko se hlásí o členství v EU bezmála padesát let. Udělalo velký pokrok v sekularizaci státu, přesto většina občanů EU spatřuje v Turecku potencionální hrozbu islámu. Nutno však podotknout, že Turci v EU již dávno jsou, především v Německu. Jsou tam od doby, kdy Německo nutně potřebovalo gastarbeitry. Za tu dobu se přizpůsobili místním podmínkám a místní obyvatelé měli šanci Turky poznat blíže. Zjistili, že jsou to normální lidé, lepší i horší, zkrátka takoví, které najdete po celém světě.

Hlavní problém je podle mne v tom, že státy staré EU mají neustále představu o divokém východě. Spousta obyvatel EU si dodnes myslí, že jsme komunistickým státem (já jen doufám, že nakonec nebudou mít pravdu), že evropská životní úroveň je jen v Praze, stejně jako automobily a elektřina. Stejnou představu mohou mít i o Turecku. Je to též otázka nahlížení na EU. Ten, kdo EU vnímá především jako ekonomický prostor nemá se vstupem Turecka větší problém. Ten, kdo si představuje EU jako jeden superstát náhle propadá obavám ze zlého islamistického Turka, který bude bydlet ve vedlejším bytě.

Sám si netroufám postavit se na jednu či druhou stranu. V tomto problému je až příliš možností a háčků, že zaujmout jednu či druhou pozici je naprosto zjednodušené a člověk má tendenci rozhodovat spíše city a přesvědčením nežli podle rozumných argumentů.

| brudra