trapasy....venovala:nikitka
Bydlím v malé střediskové obci asi 10km od Uherského Hradiště, a protože se toho moc v tom našem zapadákově dělat nedá, jsem každou chvíli právě v Hradišti.
Dnes sem jako jindy s mou kámoškou Luckou bloumala ulicemi, hodnotila kolemjdoucí týpky, prostě pohoda. Ale… …každý to zná, když v té nejnevhodnější chvíli prostě musí na záchod. A vždycky když „musíme“, jdeme do knihovny, protože tamější záchody jsou moderní, čisté, neplatí se tam, nehrozí že na vás bude bušit nějaký opilec, kterého přepadla náhlá nevolnost…
Takže jsme se zamkly, upravily xichtíky, splnily důvod návštěvy a zatímco jsem si na chodbě zavazovala boty (kdo má jako já vysoké tenisky, ví ,jaký je to horor), Lucka brala klíče a dokončovala vizáž a pak se to stalo – ozvalo se takové to cinknutí kovu o kov, a klíček, který jsem předtím položila prozřetelně umyvadlo, zmizel v potrubí. Na tom umyvadle totiž nebyla taková ta síťka, která zabraňuje, aby se stalo to, co se stalo.
Jelikož jsem nebyla u činu, myslela jsem si, že si ze mě má kamarádka prostě vystřelila. Koneckonců nebylo by to poprvé co jsem zažila jednu její scénku právě s tím klíčem od toalety, který tehdy po deseti minutách vytáhla z úkrytu.
Tentokrát se však historie neopakovala, a tak jsme čekaly asi 15 minut, než nás vysvobodila nějaká maminka s ratolestí. Naštěstí jsme se dozvěděly, že se klíček neztratil poprvé, takže jsme z toho vyvázly úplně v pohodě. No, když opominu ten půlhodinový záchvat smíchu, který jsme já a Lucka chytly, sotvaže jsme vyšly z knihovny.
| anetg
ABC Brouzdej ; blog @ brouzdej.cz | Přihlásit se Vytvořil Pavel Ptáček © 2003 - 2005 ( o webu ) | Hostováno u FORPSI | Doporučujeme: webmaster tools