Brouzdej.cz

O padajících hvězdách

Tahle báseň pochází z mojí sbírky "Motolice a Platón", kterou jsem dedikoval svojí mamince, protože bez ní by nikdy nemohla vzniknout.

Já v trávě ležim a na nebe se dívám
a vedle sebe krásnou holku mám.
Čekám až se setmí to bude prýma
pak hodlám ukázat velkej vůz nám,
ukázat velkej vůz nám.

Tak už se setmělo a první hvězda vychází první, druhá, třetí, čtvrtá za ní.
Já vedle sebe na holku se podívám
kouknu jí do očí a ona tam plamínky má.
A já jí povídám...

Tak padá hvězda něco si přej, něco si přej, něco si přej.
Ať ten náš život je trochu pestrej, trochu pestrej, trochu pestrej.
Vždyť víš co se říká o padajících hvězdách že přání nosívaj.
Tak padá hvězda tak něco si přej něco si přej.

Už je to dávno co pár přiběhu slyšel jsem já.
Co pak záleží jestli se to stalo.
Každej v životě má svůj cíl a v duši přání schovaný.

| AlanHajek